Den latiny na FF UK

Dne 1. 12. se v rámci Dne latiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy konala přednáška docenta Martina Hemelíka z Ústavu jazyků 3. lékařské fakulty UK nazvaná Lékaři a/nebo šarlatáni? aneb Tractatus brevis de historia uroscopiae.

Přednáška nabídla krátký exkurz do dějin diagnostického postupu uroskopie, tedy vizuálního vyšetření moči. Tato metoda sledující souvislost mezi chorobou a změnami v lidské moči je velmi stará, první doklady jejího používání pocházejí ze starověkého Egypta, Mezopotámie, východní Indie a Číny. Moč je prostředkem snadno vyšetřitelným a dosažitelným, neboť ji lze zajistit bez zásahu do těla. Také byla považována za „okno do duše“. Např. na základě přítomnosti hnisu v moči sledoval starověký Hippokratés špatné fungování těla či konkrétního orgánu.

Galénos zase z pozorování velkého objemu vylučované moči určil diagnózu „diarrhoea urinalis“, tedy dnešní „diabetes „mellitus“. I ve středověku byly uroskopické metody nadále používány a zkoumány, např. v rámci italské salernské lékařské školy. Jeden z prvních profesorů na univerzitě Karlově – Havel ze Strahova – napsal Tractatus de urina (Pojednání o moči).

K pozorování a vyšetření moči se používala zvláštní nádoba – tzv. matula. Každá část nádoby sloužila pro jiný orgán – podle její hustoty, barvy, lesku se určovala diagnóza dané části těla či orgánu. Pomocí téhož vyšetření se rovněž odpradávna určovalo těhotenství.

V této souvislosti přednášející vzpomenul film Šarlatán polské režisérky Agnieszky Holland.  Sleduje pohnuté osudy Jana Mikoláška, který se proslavil jako léčitel používající metodu uroskopie k úspěšnému určování diagnózy. Ač pronásledován komunistickým režimem, vynikající výsledky jeho diagnostické metody zůstávají do dnešních dní prokazatelné a podstatné stejně jako metoda sama, jež je dodnes běžným diagnostickým postupem.

Přednáška byla doprovozena hojnými obrazovými materiály, podána velmi přístupným a poutavým způsobem a po zásluze sklidila nadšený potlesk posluchačů.

Na Dni latiny vystoupila jako tradiční účastník Mgr. Martina Vaníková, PhD. s příspěvkem, který netradičním způsobem představila postavu Marca Tullia Cicerona nejen jako řečníka, spisovatele a homo politicus, ale také jako soukromou osobu, milujícího otce, nadšeného sběratele uměleckých předmětů, oddaného přítele... Neuvěřitelné, co vše lze vyčíst ze starověké korespondence!