Studijní program Preventivní medicína studuje mechanismy interakcí, chemických, fyzikálních a biologických faktorů životního, pracovního prostředí organismu. Integruje metodické přístupy především z oblasti toxikologie, molekulární biologie a imunologie. Je teoretickou základnou pro preventivní obory v lékařství, tj. hygienu a epidemiologii.
Kurzy vypsané OR Preventivní medicína a epidemiologie:
CPGS008 Obecná epidemiologie a epidemiologická metodologie
Studijní povinnosti
- Kurzy: Absolvování minimálně 2 kurzů z níže uvedené nabídky:
* doporučený kurz „Obecná epidemiologie a epidemiologická metodologie"
* pro studenty z nelékařských oborů je doporučen kurz „Základy lékařských věd pro studenty z nelékařských oborů“
* další kurzy z nabídky kurzů Doktorských studijních programů v biomedicíně (http://dspb.avcr.cz), popřípadě z nabídky kurzů jednotlivých fakult, po domluvě se školitelem
- Zkouška z anglického jazyka
- Doktorská státní zkouška z preventivní medicíny
- Osvojení si základů vědecké práce tak, aby po skončení studia byl student schopen samostatné vědecké práce a publikování jejích výsledků v mezinárodně uznávaných časopisech s definovaným impakt faktorem dle WOS.
Požadavky na tvůrčí činnost
Důkladná příprava a realizace výzkumného projektu, jehož výsledky jsou prezentovány a obhájeny v doktorské dizertační práci. Aktivní účast na vědeckých konferencích, kongresech a sjezdech včetně SVK (dle pokynů školitele resp. s jeho doporučením). Předložení minimálně dvou původních vědeckých prací, přijatých k publikaci nebo již publikovaných v časopisech s definovaným impakt faktorem dle WOS, jehož kumulativní hodnota přesahuje 1.5. Student je nejméně u jedné z těchto publikací prvním autorem a impakt faktor časopisu této práce přesahuje 1.0.
Příprava a úspěšná obhajoba doktorské dizertační práce. Dizertační práce má být objektivní a ucelenou informací o vědeckých výsledcích zpracovaných uchazečem. Práce má umožnit posouzení, zda uchazeč/ka získal/a teoretické znalosti i praktické dovednosti pro samostatnou vědeckou práci v oboru a zda umí formulovat a řešit vědecké problémy a výsledky v kontextu mezinárodní vědy.
Požadavky na absolvování stáží
Součástí studijních povinností v doktorském studijním programu je absolvování části studia na zahraniční instituci v souhrnné délce nejméně jednoho měsíce nebo další forma přímé účasti studenta na mezinárodní spolupráci, např. účast na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí.
Další studijní povinnosti
Prezentace výsledků výzkumné práce (nebo průběžných výsledků) alespoň na jedné studentské nebo národní nebo mezinárodní odborné konferenci nebo obdobném fóru.
Státní doktorská zkouška
Znalost otázek z tematických okruhů připravených oborovou radou. Přehled odborné literatury k dané výzkumné problematice ve formě rešerše. Zkouška je ústní.
Okruhy otázek ke státní doktorské zkoušce
Analýza a hodnocení rizika
1. Základní principy hodnocení rizika poškození zdraví
2. Identifikace nebezpečnosti chemických látek
3. Látky s prahovým účinkem: hodnocení vztahů dávka-účinek, dávka-odpověď
4. Látky s bezprahovým účinkem: hodnocení vztahů dávka-účinek, dávka-odpověď
5. Využití hodnocení zdravotních rizik v ochraně veřejného zdraví
6. Hodnocení expozice
7. Biologické monitorování expozice
8. Analýza zdravotních rizik v životním prostředí
9. Analýza zdravotních rizik v pracovním prostředí
10. Analýza zdravotních rizik v potravinách a ve výživě
11. Význam epidemiologie pro hodnocení zdravotních rizik
12. Řízení rizika, principy řízení rizika při ochraně veřejného zdraví
13. Vnímání rizika a komunikace o riziku
14. Zdroje dat a informací pro hodnocení zdravotních rizik
15. Charakterizace rizika
Toxikologie
1. Intoxikace organickými rozpouštědly (benzin, toluen, trichloretylen, perchloretylen)
2. Toxické poškození jater
3. Intoxikace oxidem uhelnatým
4. Intoxikace etylenglykolem a metylalkoholem
5. Poškození dýchacích cest dráždivými látkami
6. Otravy houbami
7. Olovo a jeho sloučeniny
8. Rtuť a její sloučeniny
9. Kadmium
10. Chemické karcinogeny
11. Toxické látky ve výživě -anorganické kontaminanty (toxické kovy, dusičnany, dusitany)
12. Toxické látky ve výživě -organické kontaminanty (PCB, PCDD, PAU, ftaláty, mykotoxiny)
13. Toxikokinetika látek (vstřebávání, distribuce, biotransformace a vylučování)
14. Testování toxických účinků chemických látek
15. Přípustné limity (principy stanovení, životní prostředí, pracovní prostředí, potraviny, pitná voda)
Prevence hromadně se vyskytujících onemocnění
1. Obesita (etiopatogeneze, diagnostika, léčba, prevence)
2. Tělesná aktivita a nadváha. Redukční programy
3. Vliv pravidelné tělesné aktivity na organismus
4. Výživa v těhotenství
5. Výživa v prevenci nádorových onemocnění
6. Výživa v prevenci aterosklerózy
7. Hlavní principy správné výživy
8. Výživa v prevenci diabetu
9. Protikuřácké programy,
10. Drogová závislost, prevence
11. Tuky, bílkoviny a sacharidy ve výživě
12. Prevence psychického stresu na pracovišti
13. Hladovění, malnutrice, alternativní výživové směry (výhody a rizika)
14. Charakteristiky růstu a vývoje v jednotlivých obdobích života
15. Základní lidské potřeby
16. Prevence geneticky podmíněných onemocnění
17. Pravidelné, zvláštní, mimořádné očkování
18. Základní charakteristiky zátěže organizmu (zdravotní důsledky působení nepřiměřené zátěže)
Neinfekční epidemiologie
1. Epidemiologie úrazů
2. Epidemiologie nádorů
3. Epidemiologická surveillance, účel a elementy
4. Interní validita epidemiologické studie
5. Přesnost studie a vliv náhodných chyb
6. Typy epidemiologických studií
7. Epidemiologie a identifikace nebezpečnosti
8. Studie případů a kontrol a kohorotová studie
9. Popište rozdíly mezi následujícími charakteristikami rozptyl, směrodatná dochylka, střední chyba průměru a mezikvartilové rozpětí.
10. Kontigenční tabulka a její použití. Způsoby hodnocení?
11. Jak je možno měřit vztah dvou kvantitativních veličin? Popište používaný model.
12. Popište základní kvantitativní míry rizika popužívané v epidemiologických studiích a intepretaci jejich intervalů spolehlivosti
13. Epidemiologie kardiovaskulárních onemocnění
14. Molekulární epidemiologie
