Preventivní medicína a epidemiologie ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** CHARAKTERISTIKA STUDIJNÍHO PROGRAMU Doktorský studijní program Preventivní medicína a epidemiologie učí na základě principů me založené na důkazech (EBM) hodnotit význam působení faktorů (fyzikálních, chemických, zevn biologických) na zdraví jedince i populace a stanovit možnosti i způsoby prevence poruch z metodické přístupy především z oblasti toxikologie, molekulární biologie a imunologie včet klinických oborů. Je teoretickou základnou pro preventivní obory v lékařství, tj. hygienu, biostatistiku. Zcela nezbytnou bází pro obor představují epidemiologické metody práce, ale také metody vy terapeutické. Kromě rutinních laboratorních a klinických vyšetřovacích metod jde zejména o nových metod, především analytických, biochemických, molekulárně-biologických, genotoxikol imunologických a zobrazovacích. Současně je třeba obor vnímat v nejširším kontextu prevent Jde o velké přesahy prakticky do všech klinických lékařských oborů, vyžadující úzkou spolu zahrnující vedle primární prevence nemocí i prevenci sekundární či terciální, což je domén medicíny.Studijní program Preventivní medicína studuje mechanismy interakcí, chemických, f biologických faktorů životního, pracovního prostředí organismu. Integruje metodické přístu oblasti toxikologie, molekulární biologie a imunologie. Je teoretickou základnou pro preve lékařství, tj. hygienu a epidemiologii. Kurzy vypsané OR Preventivní medicína a epidemiologie: CPGS008 Obecná epidemiologie a epidemiologická metodologie [ URL ""] Studijní povinnosti - Kurzy: Absolvování minimálně 2 kurzů z níže uvedené nabídky: * doporučený kurz „Obecná epidemiologie a epidemiologická metodologie" * pro studenty z nelékařských oborů je doporučen kurz „Základy lékařských věd pro studenty oborů“ * další kurzy z nabídky kurzů Doktorských studijních programů v biomedicíně (http://dspb.a "http://dspb.avcr.cz/"] ), popřípadě z nabídky kurzů jednotlivých fakult, po domluvě se šk - Zkouška z anglického jazyka - Doktorská státní zkouška z preventivní medicíny - Prezentace výsledků výzkumné práce (nebo průběžných výsledků) alespoň na jedné studentsk nebo mezinárodní odborné konferenci nebo obdobném fóru. - Zahraniční stáž je doporučená. Požadavky na tvůrčí činnost Důkladná příprava a realizace výzkumného projektu, jehož výsledky jsou prezentovány a obhá dizertační práci. Předložení minimálně dvou původních vědeckých prací, přijatých k publikaci nebo již publik časopisech s definovaným impakt faktorem dle WOS, jehož kumulativní hodnota přesahuje 1.5. nejméně u jedné z těchto publikací prvním autorem a impakt faktor časopisu této práce přes Požadavky na absolvování stáží Součástí studijních povinností v doktorském studijním programu je absolvování části studia instituci v souhrnné délce nejméně jednoho měsíce nebo další forma přímé účasti studenta n spolupráci, např. účast na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo pre zahraničí. Další studijní povinnosti Prezentace výsledků výzkumné práce (nebo průběžných výsledků) alespoň na jedné studentské mezinárodní odborné konferenci nebo obdobném fóru. Státní doktorská zkouška Alespoň jedna původní publikace v impaktovaném časopise s vlastními výsledky (nikoli článe kazusitika) Znalost otázek z tematických okruhů připravených oborovou radou. Přehled odborné literatury k dané výzkumné problematice ve formě rešerše v rozsahu 10 norm ve formátu A4 (případně A5) Zkouška je ústní. FORMA A ÚPRAVA DISERTAČNÍ PRÁCE 1) Disertační práce v klasické formě má následující oddíly: a) úvodní stránka – uspořádání podle vzoru (příloha); b) prohlášení o samostatném zpracování disertační práce (příloha); c) identifikační záznam (příloha); d) literární úvod a přehled dané problematiky, e) vymezení cílů práce, včetně stanovení hypotéz; f) popis použitých experimentálních metod, včetně statistických; g) přehled dosažených, náležitě dokumentovaných a adekvátně statisticky zhodnocených vlast h) diskuze metodických postupů a výsledků, včetně srovnání s literaturou; i) závěry a zhodnocení cílů a hypotéz práce; j) souhrn (v českém i anglickém jazyce); k) seznam použité literatury. Disertační práce, založená na monotematicky zaměřeném souboru minimálně 4 vědeckých publik být zpracována klasickým způsobem (viz výše, včetně souhrnné diskuse k jednotlivým publika komentované disertační práci by měla být uvedena schémata a obrázky, dokumentující zásadní práce přinesla. Součástí práce jsou publikované články. Důraz při monotematicky zaměřené d je kladen zejména na souhrnnou diskuzi k (mono)tématu disertační práce! Klasická disertační práce by měla mít nejméně 60–80 stran bez citované literatury a příloh na minimálně 4 publikovaných sděleních by měla mít nejméně 30–40 stran originálního textu literatury a příloh. Fulltexty publikací jsou zahrnuty v příloze, nikoli v hlavní části práce. Pokud jsou fullt autorskými právy, nebude tato příloha zveřejněna v depositáři. Práce prochází kontrolou originality – doslovná shoda textu bez adekvátního způsobu citace (uvozovky, zdroj) je nepřípustná. Výjimku tvoří např. seznam literatury nebo převzaté tabu POŽADAVKY NA ŠKOLITELE: V souladu se zněním Nařízení vlády č. 274/2016 Sb., se školiteli studentů doktorského stud mohou být pouze docenti a profesoři a popřípadě další odborníci s vědeckou hodností schvál vědeckou nebo uměleckou radou. Oborová rada individuálně jedná o každé žádosti o zařazení mezi školitele na svém zasedání kritérií je zejména hodnoceno navrhované téma disertační práce (musí spadat do oblasti epi preventivní medicína či veřejné zdraví) a dosavadní publikační aktivita uchazeče. Oborová minimální předpoklad 4 publikace v impaktovaném časopise, z toho minimálně 2 v pozici seni (korespondenční autor, poslední autor). Oborová rada take posuzuje nutný časový odstup od studia, zpravidla 2-3 roky, v průběhu kterých probíhá další vývoj a vědecká práce budoucíh podobě získání externího financování (granty), zapojení do širších činností kateder a ústavů, zapojení do práce v odborných spo prezentace výsledů na mezinárodních konferencích a excelentní publikační aktivita. POŽADAVKY NA KONZULTANTY: Konzultanti disertačních prací jsou jmenováni výjimečně a po podrobném zdůvodnění žádosti nutnost odlišné expertízy, než kterou nese školitel. Na konzultanty jsou kladeny obdobné p školitele (viz. výše). Žádost o přidělení konzultanta musí obsahovat životopis, včetně pub a další výzkumné aktivity konzultanta. Typicky by konzultant měl být z komplementárního ob povaha studia vyžaduje. Každé žádost bude individuálně posouzena na zasedání OR. Okruhy otázek ke státní doktorské zkoušce Analýza a hodnocení rizika 1. Základní principy hodnocení rizika poškození zdraví 2. Identifikace nebezpečnosti chemických látek 3. Látky s prahovým účinkem: hodnocení vztahů dávka-účinek, dávka-odpověď 4. Látky s bezprahovým účinkem: hodnocení vztahů dávka-účinek, dávka-odpověď 5. Využití hodnocení zdravotních rizik v ochraně veřejného zdraví 6. Hodnocení expozice 7. Biologické monitorování expozice 8. Analýza zdravotních rizik v životním prostředí 9. Analýza zdravotních rizik v pracovním prostředí 10. Analýza zdravotních rizik v potravinách a ve výživě 11. Význam epidemiologie pro hodnocení zdravotních rizik 12. Řízení rizika, principy řízení rizika při ochraně veřejného zdraví 13. Vnímání rizika a komunikace o riziku 14. Zdroje dat a informací pro hodnocení zdravotních rizik 15. Charakterizace rizika Toxikologie 1. Intoxikace organickými rozpouštědly (benzin, toluen, trichloretylen, perchloretylen) 2. Toxické poškození jater 3. Intoxikace oxidem uhelnatým 4. Intoxikace etylenglykolem a metylalkoholem 5. Poškození dýchacích cest dráždivými látkami 6. Otravy houbami 7. Olovo a jeho sloučeniny 8. Rtuť a její sloučeniny 9. Kadmium 10. Chemické karcinogeny 11. Toxické látky ve výživě -anorganické kontaminanty (toxické kovy, dusičnany, dusitany) 12. Toxické látky ve výživě -organické kontaminanty (PCB, PCDD, PAU, ftaláty, mykotoxiny) 13. Toxikokinetika látek (vstřebávání, distribuce, biotransformace a vylučování) 14. Testování toxických účinků chemických látek 15. Přípustné limity (principy stanovení, životní prostředí, pracovní prostředí, potraviny Prevence hromadně se vyskytujících onemocnění 1. Obesita (etiopatogeneze, diagnostika, léčba, prevence) 2. Tělesná aktivita a nadváha. Redukční programy 3. Vliv pravidelné tělesné aktivity na organismus 4. Výživa v těhotenství 5. Výživa v prevenci nádorových onemocnění 6. Výživa v prevenci aterosklerózy 7. Hlavní principy správné výživy 8. Výživa v prevenci diabetu 9. Protikuřácké programy, 10. Drogová závislost, prevence 11. Tuky, bílkoviny a sacharidy ve výživě 12. Prevence psychického stresu na pracovišti 13. Hladovění, malnutrice, alternativní výživové směry (výhody a rizika) 14. Charakteristiky růstu a vývoje v jednotlivých obdobích života 15. Základní lidské potřeby 16. Prevence geneticky podmíněných onemocnění 17. Pravidelné, zvláštní, mimořádné očkování 18. Základní charakteristiky zátěže organizmu (zdravotní důsledky působení nepřiměřené zát Neinfekční epidemiologie 1. Epidemiologie úrazů 2. Epidemiologie nádorů 3. Epidemiologická surveillance, účel a elementy 4. Interní validita epidemiologické studie 5. Přesnost studie a vliv náhodných chyb 6. Typy epidemiologických studií 7. Epidemiologie a identifikace nebezpečnosti 8. Studie případů a kontrol a kohorotová studie 9. Popište rozdíly mezi následujícími charakteristikami rozptyl, směrodatná dochylka, stře a mezikvartilové rozpětí. 10. Kontigenční tabulka a její použití. Způsoby hodnocení? 11. Jak je možno měřit vztah dvou kvantitativních veličin? Popište používaný model. 12. Popište základní kvantitativní míry rizika popužívané v epidemiologických studiích a i intervalů spolehlivosti 13. Epidemiologie kardiovaskulárních onemocnění 14. Molekulární epidemiologie