Projekt KOMPAS


Vítejte na stránkách projektu KOMPAS: Kohortová studie rodin – nové nutričních faktory. Studie KOMPAS se zabývá dlouhodobým sledováním nutričního stavu u rodin, které sdílejí stejné stravovací návyky, s cíleným větším zastoupením rodin stravujících se vegetariánsky či vegansky, včetně dětí. Hlavním cílem studie je popis možných zdravotních rizik i benefitů stravy s vyloučením živočišných produktů.


O studii

Strava je považována za jeden z významných environmentální faktorů rozvoje celé řady civilizačních chorob, od obezity, cukrovky 2. typu přes kardiovaskulární onemocnění až k rozvoji celé řady nádorových onemocnění. Poslední důkazy navíc naznačují, že zdraví v dospělosti může být ovlivněno nejen stravou v pozdějším věku, ale úzce souvisí i se stravovacími návyky v období dětství.


Zkoumání dopadů stravy na lidský organismus je však významně komplikováno tzv. dlouhou latencí od expozice k manifestaci, trvá tedy řádově delší dobu, než se kombinace jednotlivých dietních faktorů na zdraví takříkajíc podepíše. S ohledem na tuto skutečnost je v současnosti nejvyšším užívaným standardem nutričního výzkumu realizace tzv. prospektivních kohortových studií – jedná se o typ vědecké studie, kdy je do studie zařazena skupina dobrovolníků a dobrovolnic s různými stravovacími zvyklostmi, a tato skupina je pak průběžně sledována po dobu několika let (5, 10, 15, ale i více). Z výsledků průběžných vyšetření a dotazníkových šetření jsou monitorovány nové zdravotní události či komplikace, které je následně možné asociovat se stravováním.


KOMPAS je právě takovou nutriční kohortovou studií celých rodin, tj. do studie jsou nabírány vždy celé rodiny včetně dětí, zaměřující se – v českém kontextu zcela unikátně – na studium možných zdravotních dopadů rostlinných diet s důrazem na jejich vliv na metabolické zdraví. Zařazení všech členů rodiny je motivováno zejména faktem, že nutriční benefity a rizika jsou v rodinách často sdílena, jak ostatně dokládá stoupající výskyt civilizačních chorob i mezi pediatrickou populací.


Metodologie

Do studie bude zařazeno celkem 160 rodin, z toho 40 stravujících se vegansky, 40 vegetariánsky a 80 rodin bez významných dietních omezení. Účastnit se mohou homogenně se stravující rodiny, tj. všichni členové rodiny na stejné, společné dietě (např. všichni vegetariáni), s alespoň jedním dítětem ve věku do 7 let. Nábor a první fáze projektu ve formě průřezové observační studie bude probíhat prvních 18 měsíců v období let 2021–2022, přičemž součástí první fáze bude zejména vstupní vyšetření všech členů rodiny, sběr biologických vzorků včetně vzorků krve, moči a stolice, hodnocení nutričního příjmu formou třídenního jídelníčku a výživového dotazníku.


Kohorta 160 rodin bude nadále průběžně sledována po dobu alespoň 5 let. V prvním roce od zařazení rodiny do projektu bude realizována kontrola jejího klinického stavu a hodnocení nutričního stavu distanční formou – telefonicky a prostřednictvím online dotazníků, po 2 letech bude následovat prezenční kontrola v rozsahu vstupní prohlídky včetně odběrů biologických vzorků. Analogicky bude distanční kontrola realizována i třetí a čtvrtý rok od zařazení, poslední plánovaná osobní kontrola včetně kontrolních odběrů proběhne s pětiletým odstupem.


Cíle a přínos

V poslední dekádě nebývale stoupá vědecký zájem o dopady produkce, distribuce a spotřeby stravy na životní prostředí. Podle některých modelů jde přitom až třetina uhlíkových emisí na vrub našeho stravování.


Kombinace individuálních zdravotních benefitů a potenciál ke snížení uhlíkové stopy lidstva stojí za narůstající popularitou tzv. reduktariánského přístupu ke stravování, tedy vědomého omezování živočišných zdrojů. Tento trend se nevyhýbá ani České republice. V dotazníkovém šetření až 25 % městské populace uvádí, že vědomě snižuje spotřebu masa. Významným způsobem navíc narůstá skupina vylučující maso či případně všechny živočišné produkty z jídelníčku zcela. Podle dostupného průzkumu se v současné době v České republice stravuje vegansky až 1 % a vegetariánsky až 5 % populace. Trend je ještě významnější v mladších věkových kategoriích, kde vegetariáni a vegani tvoří až 10% populace a další obdobná část populace příjem živočišných produktů aktivně omezuje (tzv. reduktariáni).


Tento trend v současné době není v České republice plně kryt vědeckým zájmem, a chybí tak informace, které by se mohly stát základem pro doporučení dále aplikovatelná systémem veřejného zdraví a poskytovateli zdravotní péče. V současnosti chybí evidence-based data pro sestavení nutričních doporučení nejen pro lidi omezující spotřebu živočišných produktů, ale i obecnou populaci a institucionální stravování, zcela nedostatečné jsou pak výstupy týkající se možného screeningu, diagnostiky a léčby specifických deficitů spojených s potenciálním zdravotním rizikem reduktariánských diet. Zatímco důkazy o možných zdravotních benefitech rostlinné stravy u dospělé populace jsou celosvětově více dostupné a jsou také relativně dobře extrapólovatelné i na Českou republiku, evidence o potenciální nutričních deficitech stravy v českém prostředí je výrazně méně, skladba jídelníčku přitom ukazuje typicky výrazná regionální specifika. Situace je pak ještě výraznější v dětské populaci, u které informace o zdravotních dopadech nových diet prakticky chybí.


Následky nevhodně sestavené stravy, ať již celkový protein-kalorický deficit, nebo specifické deficience nebo naopak přebytky mikronutrientů či vitamínů, mohou vykazovat relativně dlouhou dobu latence do manifestace klinického syndromu – osteoporózy, vyššího rizika zlomenin, chudokrevnosti, neurologického postižení či poruchy funkce štítné žlázy a dalších. Takový stav má zásadní dopad na funkci organismu a v řadě případů již jeho důsledky nemusejí být plně vratné. Toto platí zejména pro dětský věk. Vyvíjející se organismus má relativně vysoké nároky na dodávku kritických nutrientů a jejich nedostatek se může nejen projevit výše uvedenými syndromy, ale navíc může poškodit růst a vývoj jedince. Tak může například nedostatečný přísun vápníku a vitamínu D v dětství znamenat nedosažení optimálního stavu kostní hmoty, a tedy zkrácení doby do rozvoje věkem podmíněné osteoporózy.


Existující výživová doporučení jsou sestavena tak, aby při jejich dodržení k výše popsaným problémům nedocházelo. Zároveň jsou ale s ohledem na limitovanou dostupnost důkazů sestaveny primárně s cílem pokrýt potřeby běžně se stravující populace bez významnějších stravovacích omezení. Hlavním cílem této studie je tak získat data potřebná k aktualizaci současných doporučení (výživových i klinických), která zahrnou i potřeby rostoucích podskupin české populace. Jako tým věříme, že taková doporučení mohou významně přispět ke zlepšení vztahu vegetariánských a veganských rodin s ošetřujícími lékaři a ve výsledku tak přispět k prevenci možných obtíží.


Náš tým

doc. MUDr. Jan Gojda, Ph.D.

Diabetolog, endokrinolog a nutricionista, vedoucí výzkumného oddělení Interní kliniky FNKV a zástupce přednosty pro vědu a výzkum. V rámci poskytování terciární péče v oboru klinické výživy již déle než dekádu sleduje pacienty s restriktivními dietami, specificky se věnuje skupině pacientů na exkluzivní rostlinné dietě (veganská dieta), u níž zkoumal vliv rostlinné stravy na rozvoj inzulínové rezistence, metabolické zdraví a střevní mikrobiom. Dále se věnuje nutriční komplexitě exkluzivních rostlinných diet a jejich potenciálním bezpečnostním rizikům. Podílel se na založení neformální vědecké sítě výzkumníků rostlinných diet (VESNA), která sdružuje desítku výzkumníků z devíti evropských zemí. Organizoval její zakládající setkání a výroční konferenci, která se uskutečnila v roce 2020 na Univerzitě Karlově pod záštitou grantu 4EU+.


Mgr. Dana Hrnčířová, Ph.D.

Nutriční terapeutka, odborná asistentka na Ústavu hygieny 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, garantka dietologických předmětů pro studium nutriční terapie. Členka výkonného výboru České asociace nutričních terapeutů. Výzkumně se zabývá zejména problematikou minoritních skupin populace. Ve své praxi se profesně specializuje na nutriční problematiku potravinových alergií a nesnášenlivostí. Podílí se na školících a vzdělávacích materiálech pro odbornou i laickou veřejnost. Je spoluautorkou učebnic pro 1. a 2. stupeň základních škol Výživa ve výchově ke zdraví.


Doc. MUDr. Pavel Dlouhý, Ph.D.


Mgr. Marina Heniková

Nutriční terapeutka se specializací na výživu dětí a dospělých. Studovala na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, během studia rozšířila z Brna do Prahy Studentskou asociaci nutričních terapeutů. Má za sebou mnoho zkušeností s preventivními programy ve výživě a rozšiřováním povědomí o oboru nutriční terapie, jehož úloha je ve zdravotnictví nezastupitelná. V současnosti studuje postgraduální program Preventivní medicína a epidemiologie na 3. lékařské fakultě UK, v rámci svého studia se na výzkumné úrovni věnuje výživě a jejímu vlivu na zdraví. Vyučuje studenty nutriční terapie na 3. LF UK.


MUDr. Martin Světnička

Vystudoval 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a nyní pracuje na Klinice dětí a dorostu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady jako sekundární lékař v oboru pediatrie. Současně je studentem navazujícího postgraduálního oboru Preventivní medicína při 3. LF UK. V rámci svého výzkumu se věnuje převážně problematice rostlinné stravy u dětí a dospívajících. Aktivně publikuje v českých periodicích, přednáší na odborných konferencích a vyučuje studenty lékařské fakulty.


MUDr. Eliška Selinger

Lékařka, pracující v oboru veřejného zdraví a jako PhD studentka v oboru výzkumu populační výživy – nutriční epidemiologie. Zkušenosti v oboru nutriční epidemiologie a analýzy dat získala během stáží v DKFZ Heidelberg a Arctic University of Norway (Tromso). Je jednou ze zakládajících členů vědecké sítě výzkumníků rostlinných diet (VESNA). Ve své výzkumné práci se zaměřuje na zdravotní dopady veganské stravy. V rámci projektu je zodpovědná především za metodologickou přípravu a analýzu získaných dat.


MUDr. Anna Ouřadová



Poslední změna: 1. listopad 2021 07:07 
print
Sdílet na:  
Kontakty

3. lékařská fakulta

Univerzita Karlova

Ruská 87, 100 00 Praha 10


tel.: +420 267 102 111

fax: +420 267 311 812

IČO: 00216208, DIČ: CZ00216208


Další kontakty a bankovní spojení



Jak k nám


Váš názor