Významné události fakulty

Zpráva z konference

V pořadí druhá konference věnující se vzdělávání v oblasti medicíny se uskutečnila 18.2.2025 v Syllabově posluchárně 3. lékařské fakulty UK. Otevřela řadu dalších témat, která rezonují napříč lékařskými fakultami a poskytla příležitost k setkání lidí zajímajících se o praktické zlepšování výuky na lékařských a zdravotnických fakultách.

Pozvání na konferenci přijal prof. Martin R. Fischer, který je ředitelem Institutu pro vzdělávání v lékařství ve Fakultní nemocnici Ludwig-Maximilians University v Mnichově, na Medical University ve Vídni, Heidelberg University a Medizinischer Fakultätentag v Berlíně.  Od roku 2012 je proděkanem pro klinické vzdělávání na lékařské fakultě a je šéfredaktorem Open-Access Journal for Medical Education (JME). Titul Master of Medical Education (MME) získal na univerzitě v Bernu ve Švýcarsku.

Jeho přednáška se věnovala profesnímu rozvoji ve vzdělávání budoucích lékařů. Pokládá  otázku, zda v medicíně, která stojí na 3 pilířích - věda, výuka a péče o pacienta – stačí dva ze tří na jednoho akademika, jinak řečeno, zda se lze věnovat dobře vědě i výuce? Toto je dle prof. Fischera výzvou k vytvoření osobních profilů tak, aby byla příležitost odvádět kvalitní práci buď na klinice spojenu s výukou nebo na klinice spojené s vědou či vědu s výukou. Potřeba profesionalizace lékařského vzdělávání, šíření důležitosti vzdělávání v oblasti pedagogických a didaktických kompetencí a podpora pedagogického výzkumu včetně posílení národní sítě ve vzdělávání lékařů vyústilo v Německu již v roce 2004 v akreditaci dvouletého magisterského vzdělávacího programu „Medical Education“ (1 800 hodin, 60 ECTS). Tento program již absolvovalo více než 500 vyučujících a nyní se již téměř 20 profesorů ME věnuje rozvoji vzdělávání v medicíně ve všem zemích Německa. Nicméně i zde ještě neexistuje žádný společný kompetenční profil pro pedagogy vyučující na lékařských fakultách, neboť je v této oblasti stále nedostatek výsledků pedagogických studií a výzkumů.

O rozvoji pedagogických kompetencí vyučujících na Univerzitě Karlově hovořila hned v úvodu konference rektorka UK Prof. Milena Králíčková, která jednoznačně podporuje rozvoj pedagogických a didaktických schopností nejen u začínajících vyučujících na všech fakultách UK. Masivní podpora univerzity v rozvoji center podpory výuky na každé fakultě UK prostřednictvím projektů od roku 2023, platformy Paedagogia či pestré nabídky vzdělávacích aktivit Centra celoživotního vzdělávání je toho dokladem.

Právě praktické uchopení podpory vyučujícím přinesla ze stáže podpořené Fulbrifghtovým stipendijním programem na University of Maryland, Baltimore County MUDr. Anna Malečková z Lékařské fakulty UK v Plzni. Dr. Malečková kladla posluchačům podnětné otázky, např. zda mluvíme dostatečně o výuce mezi sebou či jak podporujeme dostatečně vyučující na fakultách v oblasti výuky. Centrum rozvoje fakulty UMBC nabízí řadu workshopů či certifikačních programů věnujících se např. tématům jak na zkoušení, AI ve výuce, sdílení zkušeností s implementací inovací do výuky či tzv. „otevřené dveře“ do výuky, což jsou kolegiální návštěvy s reflexí zpětné vazby. Pořádané akce nejsou vnímány jako za trest, ale jsou vítány jako malé společenské události.

Obecný model pro vysoké školství představil PhDr. Tomáš Fliegl z Národního akreditačního úřadu, který formuloval v roce 2023 priority pro rozvoj kvality výuky na vysokých školách. Postupně vyvstala potřeba deklarovat obecné principy kvalitního vzdělávání na vysokých školách, na které by další snahy o reformy měly navazovat. Obecný pedagogický model pro vysoké školy vymezuje klíčové aktivity na straně vyučujících a studujících v průběhu vzdělávacího procesu rozpracovaných do 10ti kategorií (karet). Cílem Obecného pedagogického modelu oficiálně přijatého na národní úrovni je formulování všeobecně přijímaného pojetí kvality vysokoškolského vzdělávání, které není postaveno pouze na tradičních předpokladech vědecké kvalifikace vyučujících, ale právě na samotném procesu vzdělávání.

Problematika kompetencí a jejich definování a s tím spojeného kurikula všeobecného lékařství (MUDr. Martina Vejražka, 1. LF UK), dostatek či nedostatek praktické výuky a potenciál pro další rozvoj klinických kompetencí studentů medicíny byla témata, která se navzájem doplňovala a vyvolala řadu otázek v diskusi. Dle Doc. Evy Kláskové z Univerzity Palackého v Olomouci je třeba zahájit diskusi, jak legislativně zakotvit postavení a kompetence mediků při poskytování lékařské péče a diskutovat, jak upravit kurikulum všeobecného lékařství s ohledem na praktické kompetence. Uvedla možnosti zapojení regionálních zdravotnických zařízení, která mohou mít pozitivní přínos pro odlišné spektrum pacientů ve srovnání s centry superspecializované péče a pro individuálnější přístup ke studentovi oproti zahlceným fakultním nemocnicím. Tím by také mohl vzrůst potenciál navýšit zájem absolventů o regionální zdravotnická zařízení. Koneckonců výzkum týmu MUDr. Martiny Palička z FN Ostrava ukázal, že sami studenti, resp. absolventi pociťují nedostatek praktických dovedností a jejich připravenost na praxi, zvláště ve správném a bezpečném vedení základní zdravotnické dokumentace (vizita, příjem, propuštění, dekurz). Zároveň poukázal na to, že jedním z hlavních faktorů rozhodnutí o volbě oboru je právě kvalita výuky jednotlivých klinických předmětů.

V průběhu studia se studenti zapojují i do péče o pacienty, což s sebou přináší právní důsledky, jež se týkají mimo jiné i práv a povinností vůči pacientům, ale též poskytovatelům zdravotních služeb. Příspěvek JUDr. Lucie Široké se zaměřil na aspekty, které jsou spojeny s praktickým vzděláváním studentů medicíny. Student na stáži ve zdravotnickém zařízení může nahlížet v rozsahu nezbytně  nutném pro zajištění výuky do dokumentace pacienta, ale není oprávněn provádět v ní záznamy.

Významnou součástí vzdělávání na lékařských fakultách je vzdělávání studentů anglického kurikula. Otázkám a výzvám se věnovala hned několik témat: jak je zajištěna zdravotní péče zahraničních studentů na 3. LF UK  představil proděkan pro studium a výuku MUDr. David Marx, 3. LF UK. Na 3. LF UK vycházíme z potřeb zahraničních studentů, což jsou administrativní a preventivní výkony, odkladná a nedokladná péče všeobecného praktického lékaře a péče specialistů. Významnou se v poslední době stává péče o duševní zdraví studentů. Velkou výzvou je práce na zlepšení komunikace v místě kontaktu, a to hlavně díky jazykové bariéře často spojené s neochotou, xenofobií či nezajištěním tlumočení, odmítáním péče či neinformovaností personálu.

Zda rozumíme potřebám zahraničních studentů a jak je můžeme lépe vzdělávat bylo téma přednesené Mgr. Ditou Macháčkovou z LF UK v Plzni. Moderní výuku lékařské češtiny představila Mgr. Iveta Čermáková z 3.LF UK, která do výuky českého jazyka zavedla simulační výuku. A jak studium v zahraničí vnímá sám student a s čím se ve studiu potýká student z jiné kultury nám  sdělila studentka 5. ročníku zahraničního kurikula Ocean Eichler ze Seychel. Za podpory rodiny, přátel, ale také empatických vyučujících je studium dobře zvládnutelné, i když český jazyk (pro komunikaci s českými pacienty) je velmi náročný.  Pozvali jsme i studenta 6. ročníku z českého kurikula, Tomáše Pelikána, který reflektoval své poznatky a nabídl nám, vzdělavatelům řadu podnětů k zamyšlení. S databází propracovaných kazuistik pro výuku lékařské biochemie nás seznámila Doc. Anna Birková z LF v Košicích. V dnešní době nemůže chybět téma umělé inteligence. Testováním a hodnocením s podporou AI nás obohatil RNDr. Čestmír Štuka z 1. LF UK. Využití AI ve výuce je možné a představitelné např. pro návrh struktury výukové hodiny, pomůže s formulací Learning Outcomes, s adaptabilním virtuálním pacientem či dokáže zhodnotit odebrání anamnézy v OSCE. Ale stále je třeba obezřetně počítat s chybovostí v důsledku nepřesného promptování a odlišného chápání, s nerovností mezi studenty  (placené modely jsou samozřejmě lepší), ale také hrozí atrofie schopností v přirozeném procesu učení.

Letošní konference Vzdělávání v medicíně II. opět ukázala, jak je důležité sdílení zkušeností, diskuse nad nastolenými tématy a setkávání se i neformálně u kávy. Ale také příslib spojení sil v řadě témat, která lze řešit společně. Tak příští rok si řekneme, co se nám společně povedlo!

PhDr. Hana Svobodová, PhD.

Fotogalerie z konference  Tisková zpráva