Sametová 3. lékařská fakulta












            ******************************************************************************************

            *
            ******************************************************************************************


            Sestra manželova dědečka se jmenovala Šaffránková. Její syn nastoupil v říjnu na vysokou š
            zapojil do studentského hnutí. Se svým otcem se nedávno vrátil z pohraniční pevnosti, kde 
            republiku. Nedovolili jim to. Nevadí, vystuduje vysokou školu a bude republice užitečný ji

            ráno někdo zazvonil v ulici Karoliny Světlé v Praze 1. Pánové v civilu. Pojďte s námi. Nic
            Mami, tati, všechno se vysvětlí. Za pár hodin ale přinesl poslíček do Karoliny Světlé jeho
            boty. Už ho nikdy neviděli. Psal se 17. listopad 1939 a Václav Šaffránek by jedním z devít

            studentských představitelů, kteří byli toho rána popraveni v kasárnách v pražské Ruzyni.


            Za padesát let padesát metrů od jejich domu opět úřadovala totalitní policie. Na Národní t
            studentský pochod z Albertova na Václavské náměstí. Pán v civilu, ale už ne v koženém pláš
            popadl v Mikulandské ulici do „kravaty“ studenta naší fakulty Lukáše Šoltyse a vlekl ho ko

            Šaffránkových do Bartolomějské. Prostředí se tam za 50 let moc nezměnilo a styl práce ochr
            pořádku také ne. Naštěstí si ale tentokrát odpustili výlet do Ruzyně. Lukáš o tom zavzpomí
            letech na setkání v pátek 15. listopadu 2019 v Syllabově posluchárně 3. LF UK. Spolu s ním

            o to, jak dělali revoluci, i Dr. Roithová, doc. Dr. Svoboda, prof. Dr. Höschl a prof. Dr. 
            Roithová své zážitky z bouřlivých dnů dokonce zachytila den po dni v knize, ze které při s
            citovala. Doc. Svoboda zase připomněl, že všechny stávající nedostatky popromočního vzdělá

            nic proti tomu, že před listopadem 1989 měl na druhou atestaci nárok málokdo z těch, kteří
            komunistické strany. Zdůraznil, že s Roithovou strávili několik nocí ve stávkovém výboru a
            jeho členů v té době nesledoval hodinky. Prof. Höschl zaujal velmi pěkně koncipovaným sděl

            něho obvyklé. Prof. Mohr připomenul, že jako student 6. ročníku v té době účastí na revolu
            riskoval vyloučení z fakulty. Riziko ale podstoupil. Děkanem byl za zásluhy oceněn pamětní
            s Dr. Koreckým.


            Stávající studentka Kateřina Grygarová se rozhovořila o návštěvě svých prarodičů. Zeptala 
            zda ona sama o vysoké škole neuvažovala. Babička, obvykle plná energie, v tu chvíli ztichl

            jí objevil chmurný výraz. Se slzami v očích jí vyprávěla, že v mládí se na vysokou školu p
            ale její žádost byla v zaměstnání zamítnuta. Bylo jí řečeno, že ji nepotřebuje, protože pr
            s ní do budoucna nepočítá.


            Dnešní studenti si podobnou situaci už ani neumějí představit. Radši si společně s námi po
            A Patella nebo Clavicula nebo nejlépe obě dohromady. S jejich Gaudeamus Igitur se radovala

            „Syllabovka“. I jejich další přednes zaujal.

            Při neformálním „normalizačním“ občerstvení, kde se jen zaprášilo po šunkových rolkách s k

            a kde se cholesterolové smaženky ohřály na tácech o poznání déle, udržovali dobrou náladu 
            girls z hudební skupiny NUDZ. Lukáš Šoltys si při tom bez „kravaty“ i jiného mučení s chut
            zatančil kozáčka.


            Doc. MUDr. M. Arenbergerová, PhD.