Spectabilis emeritus sklidil bouřlivý potlesk ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Ve Velké aule historické budovy Karolina se 5. dubna 2018 uskutečnilo slavnostní zasedání příležitosti 670. výročí založení UK. S projevem vystoupil rektor UK Tomáš Zima, předseda ČR Milan Štěch, předseda univerzitní asociace Coimbra Group Ludovic Thilly a emeritní děka Anděl. Při příležitosti oslav tohoto výročí předal rektor UK, profesor Tomáš Zima, Cenu Mi za prezentaci Univerzity Karlovy a Cenu Bedřicha Hrozného za tvůrčí počin. Významné vědeck obdržely výzkumnou podporu Donatio Universitatis Carolinae. Na závěr zazpíval Pěvecký sbor fakulty. Je to velká čest pro celou naši fakultu, že její emeritní děkan byl požádán, aby tento pro příležitosti, která se opakuje jen jednou za deset let. Očekávali bychom, že se bude úzce ve svém oboru, tedy diabetologii, ale velmi příjemně posluchače překvapil širokým pohledem rizik kolem nás i v nás. Intelektuální život na akademické půdě univerzit by zřejmě nebyl genetické mutace, která ovlivnila populaci před několika desítkami tisíc let, která nastar komunikace a spolupráce mezi lidmi. Před tímto objevem Yuvala Harrariho jsme se domnívali, změnou byl začátek konzumace živočišných proteinů. S trochou nadsázky můžeme konstatovat, jasné i před Harrarim, protože i vegetariáni mezi sebou celkem obstojně komunikují. Komunikace je obrovským přínosem, ale může být i zdrojem rizik. Kromě zdravotních existují ekonomická, bezpečnostní, environmentální, sociální, psychologická, politická, pojišťovací době také často diskutovaná rizika používání informačních technologií. Velkými zdravotními českou společnost jsou obezita, kouření, alkoholismus a úrazy, které jsou spojeny s předča zejména na ischemickou chorobu srdeční, do které patří i infarkt myokardu, a úmrtí na nádo V přednášce ale zazněla i další rizika, se kterými se setkáváme. Věděli jste, že riziko oh stejné při ujetí 5000 kilometrů automobilem, vykouření 100 cigaret, práci jeden rok v chem či provozování dvou hodin horolezectví? Tohle a řadu dalších informací se dočtete dále. Pr Anděla na téma Schopnost české populace vnímat různá rizika jsme pro vás zachytili in exte „Vaše magnificence, vážený pane rektore, magnificence rektoři a prorektoři, excellence, sp honorabiles členové akademické obce, Excelence, Eminence, dámy a pánové, cari amici. Dostalo se mi zvláštní pocty, že jsem byl vyzván panem rektorem, abych přednesl přednášku výročí založení naší univerzity. Je to nejen čest, ale také velká výzva, také proto, že le vzpomínáme sta let od vzniku Československé republiky. Za těchto okolností se i člověku, k dobu děkanem a je více než dvacet pět let profesorem, stejně trochu zatočí hlava. Kdybych svém úzkém oboru, asi bych příliš posluchačů nezaujal. Proto si dovolím mluvit obecněji a jednoho z privilegií, které mi zaměstnání na univerzitě přineslo: totiž možnost setkávat s různých zaměření, slyšet jejich přednášky, otázky při nich i jejich otázky při přednáškách profesorských řízeních před vědeckými radami či při udělování čestných doktorátů a při mno příležitostech. A při své řeči kombinovat to, co je mi blízké, tedy medicínu, s obecnějším problém. Právě setkávání, která jsem připomněl, dovolují rozvíjet síťovou funkci orgánu, který je n zázrakem evoluce vesmíru, totiž lidského mozku. V poslední době se ukazuje, že mozek není, řečeno, pouze sídlem vědomí, smyslů, řeči, paměti, bolesti a emocí či řídícím orgánem nebo pro aktivitu dalších orgánů, případně jejich buněk v jednom lidském těle. Velmi významná j funkce, která ho propojuje s jinými mozky, respektive s jejich nositeli. Jedním z nejvýznamnějších aspektů kognitivní revoluce, která podle Yuvala Harrariho snad t genetické mutaci, proběhla zhruba před 70 – 30 tisíci roky, bylo, že naši předkové dospěli myšlení a ke komunikaci novým jedinečným jazykem, který je neobyčejně tvárný. Právě schopn a spolupráce začíná být považována za další faktor evoluce lidského mozku – pro lov a také vzájemná komunikace a spolupráce nutná. Přirozený výběr favorizoval ty, kteří jí byli scho kteří mohli při těchto činnostech mít různé specializované role. Dříve se mělo téměř jedno že k evoluci lidského mozku přispěl konzum živočišného proteinu. V poslední době se však o které ukazují, že právě potřeba spolupráce mezi lovci vyžadovala komunikaci a také schopno specifické schopnosti, jakými byli například pozornost, smysl pro detail, schopnost rozezn tisíce různých signálů, sdělovat si je a při lovu či boji a dalších činnostech spolupracov mohla tedy být významným evolučním činitelem. Tato síťová role mozku je faktorem, který zř významnou pozornost. Jistě málokdo bude pochybovat o tom, že právě univerzity představují místo uplatnění typic mozků, totiž intelektuálního života. Univerzita svým studentům i akademickým pracovníkům n příležitost využívat její přirozenou síť – síť složenou z intelektuálů různých oborů, kteř při mnoha příležitostech. Od těch, jakými je dnešní slavnost, přes profesorská řízení, mez na fakultách až po možnost seznámit se s knihami, články či dalšími publikacemi těch, kteř jsou. Systém výuky zatahuje do této sítě nové mozky našich studentů a ti, kteří pozorně na dotazům, či někdy projevům nesouhlasu, mohou významně z této univerzitní sítě těžit. Dovol o tom, že zhruba tisíc let existence univerzit v Evropě, což je 40 až 50 generací, může př další evoluční faktor, protože favorizuje ty, kteří jsou schopni velkých intelektuálních v množství ve společnosti narůstá a společnost tak má možnost obsazovat místa s vysokými nár výkony. Úžasný rozvoj vědy i techniky v posledních třech stoletích snad takovou odvážnou m Letošní výročí založení Československé republiky představuje i pro mne velkou výzvu spočív již uplynul dostatečně dlouhý čas k tomu, abychom se mohli svobodně zamýšlet nad tím, kdo my, současní Češi. Jaké jsou naše kořeny, co je naším zájmem a také jaká jsou současná i b našeho bytí? Byly to právě tyto věci, které hýbaly českou společností v posledním roce, a o tomto tématu chvíli hovořit. Tématem mé dnešní přednášky je totiž riziko a jeho vnímání společnosti. Etymologie slova riziko je spojena s řeckým ritha, což znamená kořen, ale později užíváno latině již resicum jasně znamenalo útes. Podle Rolfa Skjonga se slovo dostalo do latiny ji navigační termín rhizikon, rhoza, což znamenalo kořen, kámen, či útes a bylo metaforou pro kterým by se měli mořeplavci na moři vyhnout. Do moderních jazyků se, opět dle Skjonga, do středověku, v době, kdy se mentalita společnosti otevírala objevování světa. I pro nás můž plavby jednotlivce i společnosti na neklidném moři. Plavba ovšem současně vede k novým obz a kromě rizika má v sobě zabudovanou i šanci. V roce 1507 je znám německý pojem Risigo, co termín pro obchod s významem podnikání a naděje pro hospodářský úspěch. V roce 1621 bylo f risquer převzato do angličtiny. Velký Websterův slovník slovo riziko definuje jako možnost ztráty, zranění, nevýhody nebo může být také definováno jako intenční interakce s nejistotou. A nejistota má potenciál ne či nekontrolovatelného výsledku. Z tohoto hlediska dle anglické verze Wikipedie je také ri akce uskutečněné v prostředí nejistoty. V některých definicích rizika však je ale zmíněna Kromě zdravotních rizik, mému zaměření nejbližších, existují rizika ekonomická, bezpečnost environmentální, sociální, psychologická, politická, pojišťovací a v moderní době také čas rizika používání informačních technologií. Kalkulace rizika je zcela běžný kvantitativně analytický postup pro pojišťovací procedury, medicíně pak pro vyjádření rizika expozice chemickým látkám, lékům, postupům či rizikovému je riziko kalkulováno především v ekonomii a pojišťovnictví. Riziko můžeme kvantitativně v očekávanou hodnotu nevítaného výsledku. Můžeme také porovnávat rizika a vyjadřovat relativ onoho postupu. V medicíně se s pojmem riziko setkáváme zvláště často. Známe rizikové faktory onemocnění, infarktem myokardu, diabetem 2. typu či rakovinou žaludku. Známe i rizika, která dané onem z mého oboru je například diabetes mellitus nejvýznamnějším rizikovým faktorem ateroskleró komplikací, totiž infarktu myokardu a dále selhání ledvin, oslepnutí či netraumatické ampu končetiny. Medicínská rizika se snažíme snižovat. Před rizikem příliš velké dávky ionizují chrání rentgenology dozimetry. Riziko nemocniční nákazy zmenšujeme desinfekcí rukou a stet S pojmem riziko a jeho kontrola intuitivně zacházíme kromě medicíny i v mnoha dalších povo stavitelů jaderných elektráren, přes organizátory dopravních bezpečnostních akcí až po tvů přicházejí s předpisy upravujícími bezpečnost osobních výtahů, hloubku vzorku na pneumatik protipožárních dveří v budovách. Víme, že i zdravotní riziko se dá matematicky vyjádřit a že je možné ho kalkulovat jak pro společnost. Je možné porovnávat jednotlivá rizika a z hlediska zdravotního rizika napříkla riziko ohrožení života je stejné při ujetí 5000 kilometrů automobilem, vykouření 100 cigar rok v chemickém průmyslu či provozování dvou hodin horolezectví. Velkými zdravotními riziky pro českou společnost jsou obezita, kouření, alkoholismus a úra významně častěji, než je evropský průměr, trpí obezitou. Její výskyt je větší ve venkovský naší země a mezi těmito venkovskými oblastmi jsme v Evropě na třetím místě. Domnívám se, ž nejen zvýšený energetický příjem stravy, ale také nižší konzum zeleniny, ve kterém patříme evropských zemí. V Česku kouří 21% všech obyvatel, v Německu oproti tomu jen 15%, v Norsku procenta a ve Švédsku jen necelých devět procent všech obyvatel. Za cigarety utrácejí Češi nejvíce z celé Evropy. Ve spotřebě alkoholu jsme na čtvrtém místě v Evropě, ve spotřebě pi prvním. Kouření a obezita patří mezi základní rizikové faktory předčasného úmrtí, zejména na ische srdeční, do které patří i infarkt myokardu, a úmrtí na nádorová onemocnění. Občané Česka, stejně jako řady dalších evropských států, jsou vystaveni mnoha potenciálním environmentálních: výskyt pesticidů, tedy například glyfosátu v rostlinách, či v půdě a ve vodách byl opakovaně předmětem titulků článků na prvních stranách novin. Účinky insekticid na nervovou soustavu hmyzu v poslední době významně zajímají i vědce, kteří se zabývají ob dokonce i savci. Bisfenol A a bisfenol S jsou zřejmě všudypřítomné a vyskytují se napříkla plastech potravin či v papíru pro termotiskárny. Environmentální a zdravotní rizika polych bifenylů byla známa již za komunismu zejména po masivním znečištění prostředí v okolí měst východním Slovensku. Nověji se objevila rizika nádorových onemocnění pro zaměstnance výrob tedy polytetrafluroetylenu. Proto bude jeho produkce brzy zakázána. Diskutuje se i masivní polybromovaných uhlovodíků, které se přidávají například do textilií včetně potahových lát polystyrenu, kterým se zateplují budovy. Jsou stále významněji přítomné v tukové tkáni lid jmenovaných látek působí jako endokrinní dysruptory nebo jako potenciální kancerogeny. V naší zemi jsou stále oblasti, ve kterých je vzduch masivně zamořen z lokálních topenišť, naftových motorů oxidy dusíku a škodlivými mikročásticemi. Bizarně působí zprávy o tom, že automobilů s naftovými motory má odlučovače těchto částic odmontovány nebo nefunkční. Souhra a kombinace výše uvedených faktorů představuje pro jedince zvýšení rizika vážných o předčasných úmrtí. Podle dat Eurostatu patříme s Rumunskem, Maďarskem a Slovenskem stále m nejvyšší úmrtností na ischemickou chorobu srdeční. Činí v průměru 276 zemřelých na 100 000 tak mají významně vyšší riziko úmrtí na infarkt myokardu či selhání srdce než Němci či Rak již o Norech či Francouzích. I v úmrtí na nádorová onemocnění jsme v nejhorší třetině zemí počtem 278 zemřelých na 100 000 obyvatel. Při hodnocení regionů Evropy je dokonce region s na neslavném prvním místě s 363 úmrtími na nádorová onemocnění na 100 000 obyvatel. Při sr jsou tato čísla o 10 – 20% vyšší. Za ještě významnější považuji, že přestože délka životů se přibližuje nejvyspělejším evropským zemím, doba života prožitého ve zdraví je u nás stá kratší. Protože v naší zemi nedošlo v posledních desetiletích k dramatické změně genetického zázem příchodem vysokého procenta osob z jiných regionů, musíme se po právu domnívat, že vysoká kardiovaskulárními onemocněními, diabetem a nádorovými onemocněními má právě původ v zevní Ty souvisí s životním stylem, fyzickou aktivitou a příjmem potravy, alkoholu a kouřením a dalšími látkami, které z potravy či vdechovaného vzduchu dostáváme. V Česku je ale také vysoké riziko úmrtí na úrazy. U nás na ně zemře 44 lidí na 100 000 oby oproti tomu jen 27. V úmrtnosti na dopravní úrazy nás předhání jen Chorvatsko, Bulharsko a ji má počtem 8 na 100 000 obyvatel téměř dvojnásobnou proti Německu. A to neuvádím ještě v skandinávská čísla. Vnímání některých rizik je nám vrozené. Astronom a kosmolog Carl Sagan se domníval, že lid strach z výšek, strach z plazů a protože jsme denními savci, tak také strach ze tmy. Ochot je selektivní. Tato selektivita je vytvářena výchovou, zkušeností, vzděláním, informovanos atmosférou. Tu v posledních stoletích významně dotvářejí media, v posledních dvaceti letec elektronická. Schopnost akcentovat některá rizika, jiná bagatelizovat, popírat či ignorova některých obratných mediálních a politických manipulátorů. Ti dovedli v nedávné či dávnějš vytvářet takový pocit ohrožení a nebezpečí, který odpovídal jejich cílům. Jak se zcela rec je využívání dat ze sociálních sítí nebezpečným nástrojem, který může zdůrazňováním někter potlačováním jiných je vytrhnout z kontextu a tak doslova manipulovat společnost. Proč v současné české společnosti jsou některá rizika významně zdůrazňována, zatímco jiná přehlížena, je jistě věc hodná zkoumání. Pro společnost jde o otázku zásadní. Je jistě výz proč se část české společnosti dotčeně ozývá, je - li z důvodů ochrany před poškozením zdr chemická látka používaná jako rumová příchuť. Místo, abychom považovali za pozitivní, že E má nástroje, kterými snižuje riziko onemocnění, pozastavují se mnozí nad omezením svobody konzumovat. Podobné je to s kouřením. Po přijetí zákona zakazujícího kouřit ve veřejných p restaurací byla media plná nejrůznějších návrhů, jak tyto normy obcházet a starostí o ruše kuřáky, kteří se budou houfovat před vchody do restauračních zařízení. Proč je riziko v dů několika desítek či stovek uprchlíků výrazně dramaticky vnímáno, zatímco mnohem větší rizi úrazy, včetně těch dopravních, na nádory, na kardiovaskulární onemocnění je vnímáno mnohem tohoto hlediska předvolební diskuse velmi často redukovala rizika pro naši zemi a její obč spojená s migrací. Ostatní jakoby neexistovala. Kupodivu se zdá, že tento přístup získal u části našich občanů velký ohlas. Rozhodně nejsem přívržencem masové imigrace z ekonomických důvodů do Evropy ze zemí méně r rozhodně nechci rizika tohoto jevu ani trochu podcenit. Na druhé straně je však třeba zkou rizika, ale také jeho šance. Při uzavření Evropy masové imigraci je pak třeba ji neuzavíra byli pro naši společnost přínosem. To pro oblast vědy platí mnohonásobně. Především se vša je nutné diskutovat a vzájemně vážit skutečně všechna současná rizika. Zdůraznění jen někt může vést ke zkreslenému pohledu na současnost i k chybným rozhodnutím do budoucna. I při nejlepší vůli může špatné hodnocení rizik a šancí vést k nejisté cestě. To platí pro rizika, včetně těch politických a sociálních. Úplná státní nezávislost, jejíž sté výročí l patří mezi vůbec nejvýznamnější události naší historie. Přesto i tady není možné se vyhnou vzniku Československé republiky byla správně hodnocena všechna rizika politických rozhodnu se stát na svém počátku přijímal a jaké byly důsledky těchto rozhodnutí pro jeho stabilitu Akcentace rizik spočívajících pro česky mluvící část obyvatel Čech a Moravy ze strany jeji mluvících spoluobčanů byla zřejmě také jedním z motivů koncepce jednotného československéh přičleněním Podkarpatské Rusi. To, že tato koncepce opakovaně selhala, vedlo k těžkým situ 1938, na jaře 1939, v roce 1968 a 1969 a konečně v roce 1992. I pro naši současnou roli v Evropě a ve světě je potřeba umět rozumně vážit šance a rizika mohou dávat politici i novináři. Od svobodné diskuse nad těmito tématy pro nás tak důležit stranou intelektuálové. Jedním z nejdůležitějších úkolů, který nás opakovaně oslovuje, je otázku, co my moderní Češi jsme geneticky, jazykově a kulturně. Nedávno ho zmínil při disk státním právu i pan prorektor Gerloch. Významným úkolem pro celou společnost a zejména pro univerzity je správně posoudit rizika uzavřenosti a otevřenosti. Uzavřenost konzervuje, a proto má své přívržence. Tradičně to b šlechta a po ní ti, kteří měli zájem na udržení existujících privilegií. Vývoj v západní č civilizace a v severní Americe vedl postupně ke koncepci rovnosti lidí a posléze ke koncep práv. Ruku v ruce s tím se otevíraly příležitosti vzdělání a následného společenského vzes lidem z původně neprivilegovaných vrstev. Vyžadovalo to postupné navyšování otevřenosti. P postupně také otevíraly brány středních škol a univerzit. Západní univerzity jsou široce o studentům, ale i učitelům z nejrůznějších zemí. Zásadní měřítko spojené s kvalitou, tedy j tak jejich profesorů přináší otevřeným univerzitám spoustu prospěchu: nejde jen o množství nejvyšší ocenění typu Nobelova cena, ale také o důsledky rozvoje vědy pro technologii, prů či obchod, přičemž dalším důsledkem jejich rozvoje je prosperující hospodářství, ze kteréh všichni. Jen pro zajímavost na švýcarských univerzitách je mezi profesory 40 – 60 procent tedy šedesát procent, je jich zaměstnáno na nejlépe hodnocené kontinentální univerzitě, to technische Hochschule v Curychu. Důsledkem tohoto faktu je více než 20 Nobelových cen za p či množství financí na podporu vědy, které tato technická univerzita získává. Otevřenost v ovlivňuje nejen vysoké školy, ale také celé národní hospodářství. Naopak uzavřenost našich představuje velký problém. Nejde jen o nedostatečně finanční nabídky pro zahraniční akadem překonání psychologické bariéry spojené s akceptací těch, kteří přicházejí odjinud. Otevře riziko přináší, na druhé straně je však významné riziko uzavřenosti. Ostatně důsledky 40 l nejen pro vědu, ale i pro celé hospodářství jsou toho dobrým dokladem. Život jednotlivců i jejich velkých skupin je vždy spojen s riziky. Jejich vnímání je také s emocemi. Je to pochopitelné, ohrožení života, zdraví, existence či vůbec sociálních jist jádra našeho bytí. Za těchto okolností je však nutné o rizicích přemýšlet i diskutovat kli s vědomím nejen problémů, ale také šancí, které přinášejí. Zcela otevřenou pak zůstává otá Češi a Moravané tak přezíraví k rizikům, která skutečně ohrožují jejich životy a zdraví a představovat i limity pro budoucí národní bytí. Mám na mysli pokles porodnosti a demografi vyplývající. Jak jsem již řekl, ve statistikách spotřeby cigaret či alkoholu jsme na předních místech. místech jsme také ve výskytu nejzávažnějších chorob. Současně jsme také na prvním místě v lidí, kteří se deklarují jako ateisté. Intuitivně cítím, že by to mohlo nějak souviset. Př nedostatkem jakékoliv víry, dokonce i víry ve vědecky prokázané jevy. Již vůbec nemluvím o podporuje kladné emoce, naději a lásku. To však již je téma na přednášku někoho mnohem v t povolanějšího. Začal jsem sítí, která spojuje naše mozky, která je typická pro univerzity. Tato síť dává I pro téma, o kterém jsem dnes mluvil. Šanci na to, že rizika pro jednotlivce i pro společ skutečně posuzována v celé šíři v kontextu rizik a také šancí ostatních. A snad naději, že převažovat kladné emoce. Takovou síť je potřeba rozšiřovat i mimo náš univerzitní a intele do drsnějších klimatických podmínek. Svoji dnešní slavnostní přednášku skončím citátem Winstona Churchilla, který snad k jejímu dobře padne: „Pesimista vidí problém v každé příležitosti, optimista vidí příležitost v ka Vím, že univerzita příležitosti nejen vítá, ale také je podporuje, byť jsou z definice ris takový přístup rád viděl v celé české společnosti. Té bych současně přál, aby viděla všech se však nedala odradit od plavby. Děkuji za vaši pozornost i za shovívavost k některým závěrům, které jsem se pokusil formul Připravila: Doc. MUDr. M. Arenbergerová, PhD.