Aktuality

Předmluva knihy

Vážení čtenáři,

problematika diagnostiky a léčby náhlých příhod břišních je každodenní součástí práce nemocničních chirurgů. Správné rozpoznání akutního stavu zasahuje i do odborností ambulantních chirurgů, praktických lékařů, internistů a dalších.

V Čechách první komplexní monografií popisující sjednocující názvosloví, diagnostiku a léčbu náhlých příhod břišních byla monografie prof. Pavrovského („Diagnostika náhlých příhod břišních pro praktické lékaře). Jak z názvu vyplývá, prof. Pavrovský pokládal za rozhodující pro osud pacienta včasnost diagnózy, a i proto knihu určil „praktickým lékařům“. Tato kniha, vydaná v roce 1971 v nakladatelství Avicenum se však po dlouhá desetiletí stala i základní učebnicí pro chirurgickou obec. Závažnost dané problematiky určuje samotný akutní stav, kdy prodleva v diagnóze zvyšuje morbiditu, ale i mortalitu pacientů, ale i četnost se kterou autoři publikují své texty v odborné literatuře (PUB MED za posledních 5 let 6500 záznamů), a stanovení počtu odborných bloků na chirurgických kongresech.

Od Pavrovského knihy čeští autoři vydali ještě tři monografie, zabývající se problematikou náhlých příhod břišních: V roce 2005 vydal prof. Pafko monografii: „Náhlé příhody břišní - Operační manuál“. V roce 2007 vydal doc.Šváb monografii „Náhlé příhody břišní“ a prof. Hájek vydal monografii „Náhlé příhody břišní u dětí a dospělých“.

Od vydání knihy prof. Pavrovského do současné doby došlo k výrazné změně v diagnostice i léčbě. Přesto, vyšetření a zhodnocení klinického stavu pacienta a lokálního nálezu na břiše erudovaným chirurgem, zejména u sekundární peritonitidy, je stále základním a rozhodujícím vyšetření pro další léčebný postup.

V monografii, kterou Vám předkládáme jsme téma zúžili jen na zánětlivé náhlé příhody břišní. Téma jsme však pojali šířeji a monografie obsahuje i nejnovější poznatky anatomické, patofyziologické, poznatky z dynamiky septických stavů, imunologie, reakce zánětlivých mediátorů. Samostatná kapitola je věnována mikrobiologické diagnostice, laboratorním a zobrazovacím vyšetřením.

V klinické části jsou následně probrány peritonitidy primární, sekundární i terciární a některá specifika zánětů pobřišnice u vybraných onemocnění.

Autorský kolektiv by byl rád, aby se text stal zdrojem základních informací problematiky peritonitid, přispěl k hlubší znalosti tohoto akutního stavu a přispěl ke zlepšením výsledků léčby.

Je mi milou povinností poděkovat všem spoluautorkám a spoluautorům za jejich pečlivou a odbornou práci, jejich rodinám za trpělivost a doufat, že předložená monografie se stane knihou užitečnou pro co nejširší část lékařské obce.