Jsme chudší o jednu vznešenou osobnost české neurologie a české literatury. Naše 3. lékařská fakulta a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady měly v paní profesorce svou slavnou a uctívanou reprezentantku.
Evropu s Československem poznala malá Valja Kolinová ve svých 4 letech, při návratu rodiny domů ze Sibiře a Mandžuska, kde uvázli po 1. světové válce. Když za 2. světové války byly zavřeny vysoké školy, zdokonalila se všestranně nadaná studentka ve hře na klavír a po státní zkoušce jej začala vyučovat. Studium mediciny uzavřela promocí v roce 1950 a nastoupila ve Vinohradské nemocnici. V tu dobu již měla za sebou vítězství v soutěži Evropského literárního klubu. Její hluboce dojemná prvotina „Mne soudila noc“ byla opakovaně vydána v 6 nákladech až do roku 1985.
Svou profesní neurologickou dráhu prováděla MUDr. Stýblová na Neurologické klinice celostátního významu, neboť zde Prof. Macek vedl katedru postgraduálního doškolování ÚDL. V činorodé pedagogické práci zde vyrostlo několik vůdčích osobností české neurologie. Po obhájení kandidátské práce r. 1958 postupovala Valja Stýblová k habilitaci 1965, doktorské dizertaci 1976 a profesuře 1977. Zcela průkopnicky se zapsala do Československé neurologie založením Vědeckého oddělení průmyslové neurologie, ustaveného rektorem UK při katedře neurologie v r. 1968. Mezi stovkou jejích odborných publikací jsou i početné zahraniční, jako „Berufskrankheiten des Nervensystems“, „Electroencephalography in diagnosis of the central nervous system damage caused by noxious substances in industry“, nebo „L’aspect neurologique de l’intoxication par le sulfure de carbon“. Na své neurologické klinice, jejíž vedení převzala po Prof. Mackovi v r. 1974, zavedla v roce 1978 první jednotku intenzivní neurologické péče v republice. Předběhla tím dobu o 10 let.
Při intenzivní práci na klinice stačila ještě prof. Stýblová pracovat ve Výboru pro vysoké školy a Československou akademii věd Federálního shromáždění Československé republiky, jakož i plnit činnosti členky Obce českých spisovatelů. Beletristická díla plynula z její zelené Olivettky jako šperky po šňůře: trojích vydání se dostalo např. „Domu u nemocnice“, „Dopisu Kláře“, „Nenávidím a miluji“, dvojích vydání řadě dalších. Zfilmovány byly „Skalpel, prosím“ a „Rychlík z Norimberka“. V roce 1985 se v českých domácnostech nacházel 1 milión výtisků těchto zmíněných i dalších knih. V zahraničí je četli čtenáři v překladech rusky, bělorusky, slovensky, slovinsky, německy, anglicky, polsky, estonsky.
V r. 1986 obdržela Valja Stýblová čestné uznání IBBY Ch. Andersena za knihu „Princ a Skřivánek“. Nakonec v letech 2006 – 2011 vychází postupně trilogie Lužanské mše „Vita brevis“, „Ars longa“, „Musis amicus“. Posledním dílem, vydaným v r. 2012, je „Mecenáš v obnošené vestě“. Poslední 4 knihy jsou obohaceným životopisem největšího českého mecenáše architekta Josefa Hlávky. Byly oceněny v r. 2010 cenou Akademie Literatury České Boženy Němcové a Zlatou medailí Hlávkovy nadace.
Šťastnými dědici talentu a píle paní profesorky jsou její dcera, paní Doc. MUDr. Valja Kellerová, DrSc a vnuk MUDr. Jiří Keller, PhD.
Životní nadhled paní Prof. Stýblové byl osvěžující. Při posledních příležitostech jsme jej mohli obdivovat při koncertních vystoupeních jejího vnuka v Hlaholu. Právě pro ten usměvavý nadhled byla pro nás osobností nejen uctívanou, ale hlavně milovanou.
19. 11. 2020
Pavel Kalvach
3. lékařská fakulta
Univerzita Karlova
Ruská 87, 100 00 Praha 10
tel.: +420 267 102 111
IČO: 00216208, DIČ: CZ00216208
Další kontakty a bankovní spojení
