Centrum pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy

Kořeny metabolického výzkumu na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy jsou v zásadě trojí:

výzkum, který má kořeny ve Státním zdravotním ústavu, založeném v roce 1925, výzkum klinický, který do fakultní nemocnice Královské Vinohrady přinesl zakladatel české diabetologie profesor Jiří Syllaba a konečně výzkum spojený s Lékařskou fakultou hygienickou, fungující ve vinohradském zdravotnickém areálu od roku 1953..
Na jednotlivých pracovištích Státního zdravotního ústavu, které měly vztah k výživě, byly zkoumány zejména aspekty bezpečnosti potravin, epidemiologie výživy a doporučené dávky živin. Postupně došlo k vytvoření společných pracovišť Státního zdravotního ústavu a tehdejší Lékařské fakulty hygienické, dnešní 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Z významných pracovníků, kteří se zabývali výzkumem výživy a založili jeho tradici, je třeba jmenovat Prof. Augustina Wolfa, Prof. Stanislava Hrubého, Doc. Stanislava Hejdu, Dr. Kateřinu Ošancovou, Dr. Bohumila Turka, Ing. Karla Kodla. Od padesátých let působí na fakultě jediný český Ústav výživy, tradičně zaměřený především na oblast nutriční hygieny, z ní pak na nutriční toxikologii a nutriční epidemiologii. V oblasti klinické výživy a nutriční intervence Ústav výživy spolupracuje především s 2. interní klinikou fakulty a Fakultní nemocnicí Královské Vinohrady.

Klinický výzkum diabetologie byl zahájen brzy po nástupu tehdejšího docenta, pozdějšího profesora Jiřího Syllaby do Vinohradské nemocnice v roce 1945. Na II. Interní klinice se pod jeho vedením rozvinul obor diabetologie do značné šíře, díky čemuž vzniklo jako první v celém Československu komplexní Diabetologické Centrum. Díky Syllabově hlubokým znalostem oboru i díky jeho četným mezinárodním kontaktům, z nichž nejpřednější byl na Joslin Diabetes Clinic na Harvardově Univerzitě v Bostonu, se podařilo získat pro toto Centrum i významné mezinárodní uznání. Prof. Jiří Syllaba byl nejen autor významných učebnic diabetologie v 50. a 60. letech, ale sepsal i první českou monografii o diabetické neuropatii a byl spiritus movens při založení Československé diabetologické společnosti v roce 1965. Patří též k zakladatelům Luhačovických diabetologických dní. Ze Syllabovy éry (1945 - 1970) je třeba vzpomenout na MUDr. Bedřišku Skamenovou, doc. Vladimíra Bartoše, doc. Jiřího Rošlapila a patoložku prim. Miroslavu Zrůstovou.
Diabetes tvoří jeden ze stěžejních oborů II. interní kliniky opět po roce 1990, kdy na kliniku nastoupil nynější přednosta  prof. Michal Anděl. Na II. interní klinice působí i nejstarší česká jednotka intenzívní metabolické péče, založená v roce 1972 as. MUDr. Milenou Středovou.

Klinika dětí a dorostu se od svého založení v roce 1953 orientovala vždy směrem endokrinologickým či diabetologickým. Tento vývoj je možné dokumentovat od práce zakladatelky kliniky prof. Jiřiny Čížkové-Písařovičové až po profesorku Olgu Hníkovou a přes prof. Jana Lebla až po současného přednostu kliniky doc. Felixe Votavu. Klinika je v současné době zaměřená zejména na problematiku dětského diabetu, dětské obezity, z endokrinologie pak zejména na poruchy růstu a vrozené endokrinní choroby.

 

Ústav tělovýchovného lékařství se zabývá problematikou obezity od poloviny 90. let, kdy do jeho čela nastoupil nynější vedoucí doc. Vladimír Štich. Ústav rozvinul výzkum v oblasti obezity na mezinárodní úrovni, spolupracuje s řadou předních evropských obezitologických výzkumných Center.

I. interní klinika začala být zaměřena na gastroenterologii a hepatologii v polovině 70. let, kdy v jejím čele stál prof. Jaromír Chlumský. Od doby nástupu nynějšího přednosty prof. Jiřího Horáka je klinika orientovaná také na problematiku onemocnění jater.

K zastřešení, koordinaci a řádnému zabezpečení výzkumu v oblasti diabetologie, endokrinologie, metabolismu a výživy na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy bylo v roce 2005 zřízeno Centrum pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy . V logické návaznosti na základní výzkumný záměr fakulty, výzkumné Centrum koordinuje též výzkum ve výše uvedené oblasti, financovaný účelově cestou grantové podpory, případně z dalších zdrojů.