Problémově orientované curriculum v magisterském studiu

Tradiční způsob výuky lékařství, celosvětově zavedený počátkem 20. století, přestává postačovat současným nárokům vzdělávacího procesu. Problémy způsobuje hlavně rostoucí nesoulad mezi trvalým nárůstem nových poznatků spolu s rozvojem nových metodik a klasickou strukturou lékařského curricula, odvíjející se od departmentového uspořádání fakulty. V tradičním curriculu je výuka členěna podle jednotlivých teoretických či klinických oborů a v podstatě v ní platí, že každý obor má svůj předmět, svou učebnici, svou katedru, ústav či kliniku a tedy i svého hlavního přednášejícího a zkoušejícího. Horizontální vazby mezi takto definovanými a ohraničenými obory jsou ve výuce minimální a očekává se, že si je student sám vytvoří. Ve skutečnosti však se v současné medicíně mezioborové hranice do značné míry stírají a vznikají nové, hraniční či interdisciplinární obory, pro které se v klasickém curriculu obtížně hledá místo. Od počátku devadesátých let se vedení fakulty zabý­va­lo plá­no­­vá­ním reformy studia. Důvodem byla nespo­ko­jenost jak studentů, tak mnoha pedagogů s do­sa­vadní výukou, jejíž obrysy vznik­ly kon­cem 18. sto­letí, tedy před více než 200 roky a za posled­ních sto let nedošlo k  jejím větším změnám. Mezitím však došlo na mnoha evropských a se­ve­ro­amerických lékařských fakultách k zásadním koncep­čním změnám, které je možno shrnout do tří zásad:

1) integrované studium
2) problémově orientované studium
3) více prak­tic­kých dovedností

Základní filosofií fakulty je zůstat fakultou malou s malým množstvím přijatých studentů s důrazem na postupně se rozvíjející individuální vztah mezi studentem a učiteli.

Od akademického roku 1996/97 začala na 3. lékařské fakultě UK výuka podle reformovaného a modernizovaného curricula, v němž je studium rozděleno do 3 základních úseků - dvouletých cyklů, které se liší kromě jiného i metodickým přístupem k výuce.
I. cyklus je představován integrovaným studiem v 1. až 4. semestru, II. cyklus má v 5. semestru integrovanou část a v 6. - 8. semestru větší část problémově orientovanou. III. cyklus v 9. - 12. semestru tvoří klinická příprava, představovaná rotací studenta mezi jednotlivými klinickými obory a podobory.
Cykly se dále člení na menší celky - moduly, kurzy a samostatné kurzy.

Základními moduly v I. cyklu jsou Struktura a funkce lidského těla, v němž se integrovaně probírají poznatky z anatomie, histologie, embryologie, biochemie a fyziologie, dále modul Biologie buňky a genetika, kde se opět integrovaně vyučuje biologie, obecné základy histologie a embryologie, chemie a biochemie buňky, imunologie a základy genetiky. Další modul je Metodologie, kde student získává základní představu o základech vědecké metodologie, biostatistiky, epidemiologie a hodnocení zdravotních rizik. V modulu Biofyzika a informatika se student seznamuje se základy lékařské biofyziky, nukleární medicíny, radiologie a informatiky. Od počátku studií se studenti setkávají s pacienty a to v modulu Nemocný člověk, kde získávají základní představu o ošetřovatelských technikách, první pomoci, psychologii a etických otázkách v lékařství. Výuka jazyků zaměřená na lékařskou terminologii a tělesná výchova jsou rovněž součástí výuky.


Ve 3. ročníku v 5. semestru je vyučován modul Obecné základy klinické medicíny, v němž se integrují poznatky z obecné patologie, patologické fyziologie, mikrobiologie, imunologie, genetiky a farmakologie. V 5. semestru se studenti rovněž učí základům vyšetřování nemocných (propedeutice) a to postupně ve všech klinických oborech. Tak získávají ucelenou formou cenné zkušenosti, na nichž potom staví své další medicínské vzdělávání. V klasickém curriculu se k propedeutice některých oborů dostává student až v 5. ročníku – úseku studia. V dalších 3 semestrech je vyučován modul Klinicko-patologické základy medicíny, který je rozdělen do 19 různě dlouhých kurzů. Zde se studenti seznamují s etiologií a s patogenetickými mechanismy nejčastějších chorob, jejich klinickými projevy, využíváním a interpretací pomocných vyšetřovacích metod a se základy léčebných postupů.

 Ve II. cyklu mají studenti také možnost studovat vybranou oblast svého zájmu do větší hloubky v povinně volitelných kurzech, kterých nabízí fakulta více než sto a které zasahují do všech oborů lékařství.

Ve III. cyklu v 5. a 6. ročníku – úseku studia je studium zaměřeno na klinický výcvik, probíhající na jednotlivých klinikách fakulty a často také na některém z afilovaných klinických pracovišť fakulty v Praze i mimo ni.

Mnoho studentů se podílí na vý­zkum­né práci ústavů, klinik a centra v rámci stu­dent­ské vědecké aktivity. Řada studentů tráví až jeden rok studia na zá­pa­do­evropských univerzitách. Tento rok je jim započítáván do doby studia. Fakulta pobyt studentů na zahra­nič­ních univerzitách i kratší pobyty během prázdninových klinických praxí organizuje v rámci evropského pro­gra­mu Erasmus a do určité míry pomáhá i financovat ná­kla­dy na cestovné studentů. Studentům slouží knihovna, mnoho počítačů v několika počítačových učebnách, moderní učebny a laboratoře.

Studium lékařství na 3. lé­kař­­ské fakultě Univerzity Kar­lovy dokončí 65 – 70% zapsaných posluchačů, poměr mezi zapsanými studenty a studenty, kteří dospějí do 6. ročníku, je prakticky identický s 1. i 2. lékařskou fakultou UK.

Stavba curricula:  Cyklus/ Modul/ Kurz

I. cyklus I. - II. ročník – úsek studia: Základní biomedicínské vědy - vedoucí: prof. MUDr. Josef Stingl, CSc.

Moduly:

• Modul A: Struktura a funkce lidského těla
• Modul B: Biologie buňky a genetika
• Modul C: Biofyzika a informatika
• Modul D: Nemocný člověk
• Modul E: Metodologie

Kurzy:

• Lékařská terminologie (latina)
• Prázdninová praxe z ošetřovatelství

II. cyklus III. - IV. ročník – úsek studia: Principy klinické medicíny - vedoucí: prof. MUDr. Jiří Horák, CSc.

Moduly:

• Modul A: Obecné základy klinické medicíny
• Modul B: Klinická propedeutika
• Modul C: Klinicko-patologické základy medicíny
• Modul D: Povinně volitelné kurzy nebo studentská vědecká aktivita

Kurzy:

• Angličtina pro lékaře
• Lékařská psychologie a patopsychologie
• Prázdninová praxe z vnitřního lékařství 
• Prázdninová praxe z chirurgie
• Farmakologie
•  Patologie a patologická fyziologie

III. cyklus V. - VI. ročník – úsek studia: Klinická příprava - vedoucí: prof. MUDr. Michal Anděl, CSc.

Moduly:

• Modul oborů vnitřního lékařství
• Modul chirurgických oborů
• Modul neurobehaviorálních věd
• Modul gynekologie a porodnictví
• Modul dětské lékařství
• Modul oborů preventivního lékařství

Samostatné kurzy:

• Otorinolaryngologie
• Oftalmologie
• Dermatovenerologie
• Soudní lékařství
• Neodkladné stavy a resuscitační péče
• Infekční a tropické lékařství
• Prázdninová praxe z volitelného oboru nebo u praktického lékaře
• Prázdninová praxe z gynekologie a porodnictví