16 777 216 odstínů šedi pro biomedicínský výzkum ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Unikátní mikrotomograf v nově založené Specializované laboratoři 3. lékařské fakulty UK, Ú experimentální fyziky a Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze 10. března 2015 podepíší děkan 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (3. LF UK) prof. MUD CSc., ředitel Ústavu technické a experimentální fyziky Českého vysokého učení technického ČVUT) Ing. Stanislav Pospíšil, DrSc. a děkan Fakulty biomedicínského inženýrství (FBMI) ČV MUDr. Jozef Rosina, Ph.D. smlouvu o zřízení Specializované laboratoře experimentálního zob těžištěm bude biomedicínský výzkum na novém unikátním rentgenovém mikrotomografu malých zv MikroCT (počítačový tomograf s vysokým rozlišením) využívá metod rentgenové radiografie k vnitřních struktur drobných vzorků v rozsahu velikostí od desetin mm po několik cm, tedy n laboratorních myší a jejich orgánových soustav. Tomografické zobrazování takto malých obje díky současnému technologickému vývoji v oblasti zobrazovacích detektorů a rentgenových zd nově vznikající Specializované laboratoři experimentálního zobrazování jsou tato měření mo MikroCT přístroji MARS původně vyvinutém na University of Canterbury (Nový Zéland). Pro po biomedicínského výzkumu tomograf dále upravili a zdokonalili pracovníci ÚTEF a FBMI ČVUT v experimentálního zobrazování je umístěna na 3. lékařské fakultě UK v Praze. (Ruská 87, Pra Unikátní detektor Timepix, jenž mikroCT systém v současnosti využívá, je založen na techno polovodičových detektorů vyvíjených v rámci kolaborace Medipix sdružené v CERN a významným Hlavní předností detektoru je, že umožňuje rychle zobrazovat rentgenovské snímky nezastřen vysokým rozlišením a s virtuálně neomezeným dynamickým rozsahem, tzn. výsledný radiogram m až 16 777 216 milionů odstínů šedi. Díky spektroskopickým vlastnostem detektoru lze kontra zvýrazňovat výběrem vlnových délek fotonů rentgenového záření, což se nazývá „barevnou“ ra Prostorové rozlišení tohoto zobrazovacího systému dosahuje úrovně cca 30 mikrometrů, což j než je tomu v současnosti u nejmodernějších CT přístrojů používaných v humánní medicíně. K zmíněných vlastností umožňuje získat značný kontrast i v objektech, jejichž zobrazování je konvenčních systémů velice obtížné – například měkkých biologických tkání, které jsou těži nově vzniklé interdisciplinární laboratoři. Lékaři-anatomové z 3. lékařské fakulty UK pro systém vyvíjeli metody přípravy zkoumaných p nepříliš kvalitní zobrazení měkkých tkání se tak posouvá za hranice dosavadních možností. ovšem není samotné zdokonalené zobrazení vzorků, ale hledání cest k jeho budoucímu využití medicíně. Členy týmu, který se na vývoji mikroCT podílel, byli pod vedením ředitele Ústavu technické fyziky ČVUT Ing. Stanislava Pospíšila, DrSc, Ing. Jan Žemlička a Ing. František Krejčí, Ph Ing. Jan Dudák, student doktorského studia na FBMI ČVUT, doc. MUDr. Petr Zach, CSc., MUDr. Ústavu anatomie 3. LF UK a Matěj Patzelt, student 6. ročníku 3. LF UK.  Děkan 3. lékařské fakulty UK prof. MUDr Michal Anděl, CSc: „Mikrotomograf je v současné do zobrazovat v neuvěřitelném zvětšení detaily zatím nepředstavitelné. Přístroj je nyní využi zobrazení orgánů malých zvířat, eventuálně i celých malých zvířat. Lze si představit, že z let se s pomocí takového přístroje budou vyšetřovat lidé.  Již nyní s přístrojem pracují s i doktorandi.“ Ředitel Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT ing Stanislav Pospíšil, DrSc.: „V la skutečnosti realizuje to, o čem se ve společnosti často hovoří: přenos nových technologií výzkumu do jiných oblastí výzkumu a dále formou mezioborové spolupráce. Srdcem tomografu j detektor rentgenového záření, jenž se původně zrodil pro potřeby základního výzkumu částic rozvoj jeho využití pro biomedicínský výzkum probíhal ve spolupráci fyziků z ÚTEF s badate Metodika zobrazování byla podřízena požadavkům týmu z 3. LF, pro jejichž výzkum je tomogra další rozvoj na hranici současných možností pokračuje v těsné tvůrčí spolupráci všech tří tedy divu, že taková tvůrčí práce přitahuje mladé lidi.“  Děkan Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT prof. MUDr. Jozef Rosina, Ph.D.: „I nadále na vývoji systému MikroCT, nad zdokonalováním jeho rozlišovací schopnosti, náš podíl vidím počítačového zpracování a analýzy velkého objemu obrazových dat (často se pro tento obor v počítačové vidění). Při zpracování a analýze obrazových dat se snažíme získat informaci, k najevo až vhodnou počítačovou interpretací obrazových dat, tento systém nahrazuje vizuální hodnocení člověkem. To nám umožní analyzovat výstupy z MikroCT s maximální přesností. Pouz lékařů, inženýrů vývojářů a odborníků v oblasti zpracování obrazových dat umožní plně využ perspektivní zobrazovací techniku.“ Smlouva bude podepsána v prostorách děkanátu 3. lékařské fakulty UK 10. března 2015 ve 13 oba děkani a ředitel ÚTEF spolu s členy týmu budou k dispozici médiím v místnosti 324 v hl UK, Ruská 87, Praha 10, kde je mikroCT nainstalován a kde ho bude možné shlédnout v činnos Kontakt pro domluvu o reportáži, natáčení či rozhovoru: Jaroslav Veis 602 438 377, jaroslav@veis.cz Ing. Jan Dudák, 224 359 179, jan.dudak@utef.cvut.cz Matěj Patzelt 732 952 727, matej3@centrum.cz [ URL "mailto:matej3@centrum.cz"] Informace a fotografie z podpisu smlouvy [ URL "3LF-108.html?news=682&locale=cz"] . Tisková zpráva publikována dne 5. 3. 2015