19. března 2015
Čím je mozek aktivnější, tím je odolnější
Rozhovor s docentem Alešem Bartošem v Lidových novinách
Lidové noviny | 18.3.2015 | Rubrika: Medicína & věda | Strana: 15
Autor: MARTIN JANDA | Téma: 3. lékařská fakulta
Aleš BartošAlzheimerovu nemoc si v sobě nosíme i deset let před propuknutím prvních viditelných příznaků, říká docent Aleš Bartoš z Národního ústavu duševního zdraví, který také působí ve FN Královské Vinohrady a na 3. LF UK.
* LN S Alzheimerovou chorobou bojuje stále více lidí. Má už věda alespoň nějaké obecné povědomí o jejích příčinách?
Na vzniku této choroby se podílí více faktorů, nestojí za ním jen jediná hmatatelná a konkrétní příčina. Spekuluje se o vlivech prostředí, vlivech genetických, nelze zapomínat ani na zhoršený metabolismus mozku.
* LN Co se tedy v mozku děje ve chvíli, kdy se spustí mechanismus Alzheimerovy choroby?
V mozku probíhají změny určitých typů bílkovin, které se poté stávají zdrojem pro ověření diagnózy, tedy zda dotyčný skutečně trpěl Alzheimerovou nemocí. K tomu dochází až po úmrtí, protože pro živé pacienty v současnosti neexistuje žádný skutečně jednoznačný a stoprocentní test, kterým by se tato nemoc dala odhalit. Zmíněné změny se týkají bílkovin amyloidu beta a tau proteinu, které provázejí rozpad mozkových buněk. Tyto špatně naštípané nebo svinuté bílkoviny vytvářejí v mozku určité nánosy. Ty si můžeme představit jako saze, které negativně ovlivňují funkci mozku, jako kdyby ucpávaly komín.
* LN Nelze tyto „saze“ odstranit stejně, jako když kominíci komín
čistí? Už koncem 90. let tento princip napadl americké vědce. Pomocí očkování byly u myší nánosy tvořené amyloidem beta skutečně vyčištěny. Vše vypadalo velmi nadějně a zdálo se, že by se podobný postup mohl osvědčit i u lidí. Jenže celá věc měla zásadní háček. Uněkterých lidí imunitní systém začal útočit proti vlastním strukturám těla. Objevily se nežádoucí účinky v podobě zánětů mozku a míchy. Nejednalo se o velké množství, ale i malé procento komplikací stačilo k zastavení výzkumu. A navíc, i když ony saze byly odstraněny, duševní schopnosti pacientů dále upadaly. Z toho se dá usoudit, že odstranění nánosů zřejmě nebude oním hledaným cílem léčby.
* LN Váš vědecký tým se vydal trochu jinou cestou...
Zajímalo nás chování imunitního systému pacientů s Alzheimerovou chorobou. Dosavadní cesta se ubírala směrem k proteinu beta amyloidu, avšak o vztazích mezi tau proteinem a imunitním systémem se toho příliš nevědělo. My jsme si dali za cíl zjistit, zda a jak imunitní systém vůči této bílkovině reaguje v situaci bez stimulace očkováním. Proto jsme se zaměřili na určitou část protilátek, a to na ty vytvořené v blízkosti nervové soustavy. Zjistili jsme, že u pacientů s Alzheimerovou chorobou je jejich množství významně vyšší než u osob s jinými diagnózami nebo u zdravých jedinců. Organismus si na zvýšenou hladinu tau proteinu začal vyrábět více protilátek. Již nyní se chystá léková studie jak v Evropě, tak i v USA, kde hlavní úlohu hraje tento princip.
* LN Otevírá se tedy před lidmi, kteří chorobou trpí nebo jim hrozí, určitá naděje?
Co se týče očkování pomocí tau proteinu, naděje tu je, protože jde zatím o dosud nepoužitý léčebný postup. Kdo ví, zda nás však nečekají ještě mnohá úskalí, která mohou být podobná jako v případě beta amyloidu. Každopádně by trvalo několik let, než by se tato léčba dostala do běžného použití. Slovenský neuroimunolog profesor Michal Novák, který léta zkoumá úlohu tau molekuly v patogenezi Alzheimerovy nemoci, přišel s nápadem vybrat jen jeden úsek bílkoviny, pomocí něhož by byl imunitní systém stimulován. Onen úsek se nevyskytuje u zdravých jedinců, takže situace s beta amyloidem by se snad neměla opakovat. Je to ale jen jeden z mnoha pokusů, které ve světě probíhají. Nicméně, na účinnou léčbu čekáme stále marně. Vývoj léku je zdlouhavá záležitost. Vždyť poslední medikament, který se objevil na trhu a s nímž bojujeme proti Alzheimerově nemoci, pochází z roku 2004.
* LN Podle odhadů vzroste do roku 2050 počet pacientů až trojnásobně. Existuje prevence, jak se před nemocí chránit?
Prevence je důležitá u jakéhokoliv onemocnění a Alzheimerova choroba není výjimkou. Avšak zde je prevence řekněme jen částečná. Víme, že psychická i fyzická aktivita vyvolávají pozitivní reakce v mozku. Vznikají v něm totiž nové synapse, tedy spojení mozkových buněk. Tak je komunikace mezi buňkami zefektivněna. Na tom je dobré pracovat již od útlého dětství. Rovněž je důležité vést zdravý životní styl a hlídat rizikové faktory, jako je vysoký krevní tlak, cukrovka nebo vysoká koncentrace cholesterolu v krvi.
* LN Co konkrétně byste lidem doporučil?
Jakákoliv pohybová aktivita má blahodárný účinek na paměť. Tu podpoří i jiné činnosti, ať je to čtení, luštění křížovek, či různé kvízy, pěstování koníčků, studium na univerzitě třetího věku a podobně. To všechno nám zvyšuje jakousi rezervní kapacitu, což je objem znalostí a vědomostí uložených v mozku. V případě onemocnění tato rezerva začne být destruována. Avšak pokud je vysoká a celý život jsme si do ní vkládali podobně jako do banky, pak si nemoc svou daň vybírá méně viditelně. Jinými slovy trvá déle, než se objeví první příznaky choroby.